Výroba dřevních pelet

Jak se vyrábí pelety ze dřeva? Těžko si přesně představit. Přitom se jedná o rozšířené palivo pro moderní, ekologické a komfortní vytápění. Dřevní pelety jsou vyráběny z pilin vznikajících zpracováním odkorněného dřeva. Piliny se následně lisují v prstencovém granulovacím lisu do válečků o průměru nejčastěji 6 mm.

Vysušením vstupní suroviny a jejím následným zpracováním peleta získává správné vlastnosti, jako je vysoká výhřevnost a mechanická stálost. Kvalitní pelety poznáte podle certifikační značky ENplus, kterou v České republice naleznete na 80 % vyráběných dřevních pelet.

Pelety vynikají především nízkým obsahem popela, což se projeví v nižších nárocích na obsluhu kotle nebo kamen. Nízký obsah popela je dán tím, že certifikované pelety mohou být vyráběny pouze z kmenového dříví a chemicky neošetřených zbytků z dřevozpracujícího průmyslu, materiál tedy neobsahuje kůru a další příměsi, které zapříčiňují větší obsah popela.

C0

Počátek výroby pelet se nachází ve skladu pilin, přičemž se můžeme setkat se dvěma druhy tohoto materiálu – pilinou světlou a pilinou tmavou. Prvně jmenovaná je odkorněná, druhá naopak obsahuje kůru. Samozřejmě kvalitnější je ta prvně jmenovaná. Díky absenci kůry totiž nedochází ke škvárování v kotli, což se naopak u hnědé piliny stává.

C1

Pilina je před lisováním vysušena na vlhkost 10 až 15 %. Pelety se většinou vyrábějí ze zbytků zpracovaného surového dřeva, které má obsah vody na úrovni 40 až 60 %. Je tedy nutné je kvalitně vysušit. Ve větších výrobnách se používají pásové sušárny. Pilina je rozložena v tenké vrstvě na pás, který se pomalu posunuje sušárnou, kde je profukována horkým vzduchem. Rychlost posunu je řízena podle vlhkosti piliny, kontinuálně měřené na výstupu. Do sušárny je přiváděná pára nebo horká voda, která přes výměníky ohřívá vzduch na teplotu do 120 °C. Pro malé a střední peletárny se k sušení používají častěji bubnové sušárny. Teplo dodává zpravidla kotel na dřevní štěpku a piliny. Základ samotné sušárny představuje rotující válec (buben), ve kterém je surovina postupně vysušována. Za sušárnou je cyklon sloužící k oddělení piliny od horkého vzduchu.

C2

Když se pilina vysuší, jde do míchacího zařízení, kde získá stabilní vlhkost, jelikož i v sušárně jsou jisté výkyvy a ani automatizace zde nedokáže udržet konstantní úroveň vlhkosti. Následně je třeba pilinu rozdrtit. Pelety se totiž vyrábějí z dřevních zbytků různé velikosti (piliny, hobliny, drobná štěpka), a proto je před lisováním nutné surovinu upravit na určitou zrnitost. Při výrobě pelet standardizovaného průměru 6 nebo 8 mm je požadován maximální rozměr zpracovávané dřevní částice 3 až 3,5 mm. Toho lze snadno dosáhnout v kladívkovém drtiči se síty s oky 3,5 mm.

C3

Následuje vlhčení – na první pohled paradoxní postup. Surovina má být nejdříve vysušena a poté opět vlhčena? Ano, při sušení se dřevní hmota zbavuje svojí celkové vlhkosti. Naproti tomu před lisováním je vlhčena pouze povrchově. Dochází tak k jejímu změkčení a tím je zajištěno lepší spojení při lisování i lepší prostupnost matricí a tím i nižší energetická náročnost při lisování. Pokud jsou do suroviny přidávána organická pojiva, bývá často s vlhčením spojeno promíchávání směsi pilin a kupř. kukuřičného škrobu nebo krmné mouky.

C4

Vrcholem je samotné lisování v protlačovacím matricovém lisu. Můžeme se setkat se dvěma základními typy lisů: deskovým a prstencovým. Deskové lisy byly u nás v minulosti hojně využívány k výrobě granulovaných krmiv a při výrobě dřevních pelet jsou nejčastěji užívanou technologií pro malé a středně velké peletárny. Základ tvoří pevná horizontálně uložená plochá kruhová matrice, po které se odvalují dvě až čtyři rolny. Ve velkých peletárnách se nejčastěji používají konstrukčně složitější, avšak výkonnější prstencové lisy, kde rotuje samotná matrice. Ta má tvar prstence a je v lisu uložena vertikálně. Rotací matrice je surovina vtlačována pod rolny, které se díky tření otáčejí okolo své osy a zatlačují surovinu do kanálků.

C5

Při protlačování se výlisek zahřeje na teplotu okolo 100 °C a je nutné jej ihned zchladit. To se děje nejčastěji v protiproudém chladiči, kde je již hotová peleta zchlazena na teplotu okolo 40 °C a odtud putuje do zásobníku. Zvláště u pelet určených pro maloodběratele je sledovaným parametrem kvality podíl jemných částic v palivu, který by neměl přesahovat 1 % celkového objemu. Proto je mezi chladičem a zásobníkem finálního produktu umístěn ještě separátor. Je to vibrační síto s velikostí ok do 3,5 mm, na kterém je od pelet oddělen odrol, jenž putuje zpět do lisu s ostatními pilinami. Žádný materiál tedy nepřijde na zmar.

C6

Vyrobené pelety je před distribucí nutné bezpečně uskladnit. Teprve podle potřeby jsou pak ze zásobníku odebírány buď k plnění do plastových pytlů o hmotnosti 15 kg, nebo k nafoukání do speciálních cisteren, které pelety rozváží přímo ke konečným odběratelům. Někdy se také pelety plní do textilních big-bagů o hmotnosti 1 tuny pro větší objemy závozů.

C7