Základní informace

Kontakt pro média

Ing. Vladimír Stupavský
předseda Klastru Česká peleta
e-mail: predseda@ceska-peleta.cz
mobil: 724 611 316

Stáhněte si rovněž fotky v tiskové kvalitě a starší tiskové zprávy.

Mapa odvětví dřevěných pelet v ČR

Mapa odvětví dřevěných pelet v ČR

Vývoj trhu s tvarovou biomasou – dřevěnými palivy

Pevná biomasa, respektive tvarová biopaliva, byla a nepochybně i bude náš nejdůležitější obnovitelný zdroj energie. Od poloviny 90. let roste podíl výroby palivového dříví na celkové lesní těžbě a to z 5 % v roce 1995 na současných 11 % při absolutní hodnotě 1770 tisíc m3 v roce 2007. Tento vysoký podíl výroby paliva byl naposledy v 60. letech 20. století.

Dřevěné pelety

Do konce 20. století bylo spalování biomasy především záležitostí domácností, v posledních letech však vykazuje raketový růst i spotřeba biomasy mimo domácnosti. Ze třech milionů tun spotřebovaných v polovině 90. let se tak průmyslová spotřeba zvýšila jednou tolik na dnešních více jak šest milionů tun. V domácnostech převládá palivové dřevo a dřevní odpad, roste však podíl především dřevních pelet a briket. V energetice a průmyslu dominuje vedle celulózových výluhů hlavně dřevní štěpka a dřevní odpad. Slibně se rozvíjí spalování rostlinných pelet, kterých se v roce 2009 využilo ve velké energetice 115 tisíc tun.

Vývoj spotřeby

Do konce 20. století bylo spalování biomasy především záležitostí domácností, v posledních letech však spotřeba biomasy mimo domácnosti vykazuje raketový růst. Ze třech milionů tun spotřebovaných v polovině 90. let se tak průmyslová spotřeba zvýšila jednou tolik na dnešních více jak šest milionů tun. V domácnostech převládá palivové dřevo a dřevní odpad, roste však podíl především dřevních pelet a briket. V energetice a průmyslu pak dominuje vedle celulózových výluhů hlavně dřevní štěpka a dřevní odpad. Slibně se rozvíjí spalování rostlinných pelet, kterých se v roce 2009 využilo ve velké energetice 115 tisíc tun.

Neaglomerované rostlinné materiály stále hrají jen menší roli, využito jich bylo ve velké energetice pouze 30 tisíc tun. Na základě analýzy připravovaných projektů na spalování biomasy se očekává, že její spotřeba mimo domácnosti vzroste do roku 2020 ze současných třech milionů tun na šest a půl milionů tun. Pouze necelý milion tun má tvořit zemědělská biomasa, zbytek je v projektech předpokládán jako využití dřevní hmoty.

Problém nedostatku

Je jisté, že tolik volné dřevní štěpky na trhu není a tudíž její budoucí potřeba musí být realizována na úkor současných spotřebitelů. Je velké nebezpečí, že energetika vykoupí od větších lesních a dřevozpracujících firem palivové dřevo, které je dnes určeno pro domácnosti. Tím bude způsoben jeho nedostatek a prudký růst jeho ceny s nedozírnými politicko-ekonomickými důsledky. Velká kogenerační zařízení si budou navzájem konkurovat při hledání suroviny, což patrně povede k cenové válce, která následně může zlikvidovat menší výtopny na biomasu, které budou v konkurenční nevýhodě. Vyšší cena poptávané suroviny pak umožní vykupovat i vlákninu (dříví sortimentu V. třídy) určenou pro celulózky a papírny, stejně jako štěpku určenou pro dřevozpracující a nábytkářský průmysl. Již v současné době nepříznivě ovlivňuje vysoká poptávka po štěpce výrobce briket a pelet.

Dodavatelé do energetického sektoru jsou schopni odebírat nevytříděný materiál (kůra, piliny, odkory…) za vyšší cenu než briketárny, které potřebují čisté piliny. Jedinou možností je masivní využívání rostlinných materiálů ze zemědělské produkce, které je však přes veškeré několikaleté snahy prozatím nedostačující. Z toho se patrně také odvíjí informace, že připravované projekty jsou v drtivé většině postaveny na spalování štěpky. Je nutno dále podotknout, že navýšení průmyslové spotřeby o 3,5 miliónů tun biomasy pro spalování k roku 2020 rozhodně neřeší problematiku uhelné energetiky, kde se dnes využívá cca 53 milionů tun uhlí.

Zajímavý je vývoj ve vytápění tuhými palivy v domácnostech. Konstantně roste dodávka palivového dřeva stejně jako jeho cena. Vyšší těžby znamenají i více odpadu pro samovýrobu. Od roku 1992 stoupla cena palivového dříví pětkrát, v tom ale ještě nejsou započítány ostatní náklady, např. cena nafty vzrostla o 100 % apod. Je pozoruhodné, že v době palivové krize ve 40. letech 19. století vzrostla cena palivového dříví pouze na dvojnásobek.

Dřevo místo hnědého uhlí

Především palivové dřevo by mělo nahradit z větší části spalování hnědého tříděného uhlí. Pro tento úkol bude třeba zajistit dalších několik set tisíc tun dřeva, snad vyšší produkcí v malých soukromých lesích. Je ale nepochybné, že se stejně uhlí v domácnostech využívat bude. Změní se jen jeho zdroje. V současné době prudce rostou dovozy tříděného uhlí a briket z Německa, Polska, Ukrajiny a Ruska. Novinkou roku 2009 jsou rašelinové brikety dovážené z Ukrajiny a Běloruska. Celkové dovozy všech těchto fosilních paliv, uhlí i rašeliny, lze odhadnout na více jak čtvrt miliónu tun a je nepochybné, že porostou. Budoucnost spotřeby palivového dřeva závisí na jeho dostupnosti a ceně.

Také spotřeba dřevních briket je ovlivněna především jejich prodejní cenou. Pro toto palivo je zde vysoká konkurence německých uhelných briket. Tuzemští výrobci jsou omezeni kapacitou a cenou vstupní suroviny, proto rostou dovozy. Dřevěných briket se v roce 2009 dovezlo okolo 15 tisíc tun. Novinkou na trhu jsou zvýšené dodávky kvalitních ukrajinských briket Pini & Key – jenom v prvním čtvrtletí roku 2010 se jich dovezlo 4 tisíce tun při průměrné dovozní ceně 2,8 Kč (FCO hranice). Ze Slovenska se dovážejí brikety RUF. Výroba slaměných briket dosud nepřesáhla regionální charakter, řada výroben je však uváděna do provozu. I zde bude zajímavé sledovat vývoj výroby ve vztahu k dovozům ukrajinských slunečnicových Pini & Key briket. Otázkou zůstává perspektiva papírových briket, kterých se již dodalo několik stovek tun.

Trh s peletami úspěšně roste

Pozitivní je vývoj v oblasti využívání pelet. V roce 2009 bylo vyrobeno zhruba 150 tisíc tun dřevěných pelet, z toho vývoz činil 126 tisíc tun, dovoz přesáhl 4 tisíce tun. Tuzemská spotřeba se tak pohybuje okolo 30 tisíc tun. Pro maloodběr se dodávají i rostlinné pelety, ovšem v podstatně nižším množství. Celkově bylo v roce 2009 vyrobeno 270 tisíc tun rostlinných i dřevěných pelet. Poptávka roste i po automatických kotlích na pelety – v roce 2009 se jich prodalo přes 2500. Jejich celkový počet však není nijak vysoký, v domácnostech pouze něco přes šest tisíc kusů. Perspektivně je však možno předpokládat, že celá tuzemská produkce pelet se uplatní v České republice a že se velké množství bude dovážet ze Slovenska, Ukrajiny či Ruska. Při úvahách, zda si nechat do rodinného domu vybudovat přípojku zemního plynu, či postavit komín a osadit automatický kotel na pelety, resp. uhlí, by měl uživatel vědět o množství povolení, které jsou pro přípojku potřeba a o celé složitosti a časové i finanční náročnosti tohoto připojení. Nelze jen porovnávat současnou cenu paliva. Z tohoto hlediska pak automatické kotle jednoznačně vítězí a to ani nebereme v úvahu možnost dotace.