Pelety

Dřevěné pelety jsou ekologické palivo vyráběné z čistého dřeva bez příměsí. Jsou to malé válečky lisované z dřevěné piliny, které umožňují komfortní, automatické vytápění.

Dřevěné pelety mají standardizovanou velikost, a tak si automatický kotel může sám přikládat přímo ze zásobníku a vy se nemusíte o nic starat. Přitom mají pelety všechny výhody vytápění dřevem, ale díky lisování ještě lepší energetické vlastnosti. Jsou to malé válcovité tyčinky lisované z odpadní suroviny, která vzniká na pilách při zpracování dřeva (hlavně z piliny, ale taky z hoblin a prachu). Většinou mají pelety průměr 6 – 8 mm a délku 20 až 30 mm.

Dřevěné pelety

Pelety díky svým normovaným rozměrům umožňují moderní, ekologické vytápění dřevem, které je přitom stejně komfortní jako plyn nebo elektřina. Na rozdíl od kusového dřeva nebo briket jsou tak malé, že je možné pro přikládání využít dopravník, který je dopraví v úzké hadici přímo do kotle a vás zbaví nutnosti přikládat. To přivítají všichni – od hodně zaměstnaných tátů od rodin přes maminky s dětmi až po babičky a dědečky, kteří potřebují vytopit dům bez fyzicky náročné práce.

Pelety se vyrábí slisováním piliny, která vzniká jako odpad při zpracování dřeva. A k peletování jsou vhodné i další vedlejší výrobky dřevozpracujícího průmyslu, jako jsou hobliny, odřezky a obrusný prach. Pro soudržnost pelet má kromě tlaku význam především obsah ligninu (je také nazývaný „dřevovina“) a pryskyřic ve dřevě. Někdy se k surovině přidávají 1 – 2 % pomocné organické látky jako melasa, škrob a podobně.

Peletováním vzniká zcela nový druh dřevního paliva s vysokou energetickou hustotou, dobrými palivářskými vlastnostmi a vynikajícími vlastnostmi z hlediska dopravy a manipulace. To umožňuje ekonomické skladování, předzásobení a automatický přívod paliva k topeništi. Pelety vynikají i nízkým obsahem popela, což se projeví v nižších nárocích na obsluhu kotle nebo kamen.

Suroviny pro výrobu pelet ovšem musí být v přírodním stavu bez jakýchkoliv škodlivých příměsí. Nesmí být opatřeny ochrannými nátěry a nesmí obsahovat syntetická pojiva. Tyto předpoklady všichni seriózní výrobci dodržují, ovšem garanci kvality máte jedině s certifikací ENplus®.

Certifikace ENplus®

Jestli mají skutečně konkrétně ty pelety, které kupujete, vysokou výhřevnost a účinnost při spalování, to za vás pohlídá certifikace ENplus®. S tou si můžete být jisti, že nespálíte zbytečně moc pelet, abyste dosáhli požadované teploty.

Certifikace ENplus® zaručuje kvalitu dřevních pelet tak, aby chránila všechny zúčastněné:

  • Zákazník má zaručeno, že peleta vyhovuje přísným normám a byla dodána odpovídajícím způsobem. 
  • Prodejci mají jistotu, že rozvážejí kvalitní pelety. 
  • Výrobce pelet může případným kontrolorům zpětně předložit vzorek výroby za kterékoliv zjišťované období.
  • Výrobci kotlů a kamen se mohou bránit při reklamacích, kdy kotle nedosahují slibovaných parametrů nebo byly poničeny kvůli použití nekvalitních pelet.
Pelety certifikované ENplus procházejí pečlivými testy v laboratořích.
Pelety certifikované ENplus procházejí pečlivými testy v laboratořích.

Certifikace znamená vyšší kvalitu, ne vyšší cenu. Pro výrobce ani obchodníky neznamená žádné náklady navíc. Naopak zákazníci si mohou vybírat mezi konkurenčními výrobci, kteří všichni garantují stejně vysokou kvalitu pelet.

S certifikací ENplus® se vyrábí celosvětově přes 77 % pelet. Je rozšířena ve 46 zemích na pěti kontinentech. U nás má značku ENplus® 96 % vyrobených pelet.

Historie dřevěných pelet

Výrobní proces peletování je znám už 100 let a byl převzat z krmivářského průmyslu. Technika vytápění dřevními peletami byla přibližně před 30 lety vyvinuta v USA. Tam však zpočátku zaznamenala jen malé rozšíření stejně jako ve skandinávských zemích. V Rakousku, kde vytápění dřevem vzhledem k velkému lesnímu bohatství bylo vždycky mnohem oblíbenější než v Německu nebo ČR, se vytápění peletami razantněji uplatnilo počátkem 90. let.

Dřevěné pelety získaly na popularitě v důsledku každoročního zvyšování cen topného oleje a zemního plynu. Jestliže před několika lety byly ceny fosilních paliv a biopaliv přibližně vyrovnané, v současné době už jsou fosilní paliva výrazně dražší. To vede také k rychlejší návratnosti investice do nových peletových kotlů (podívejte se na srovnání nákladů na vytápění). Výsledkem tohoto vývoje je skutečnost, že se v zemích jako Německo, Rakousko a další prodává ročně desetitisíce peletových kotlů a stovky tisíc tun dřevních pelet. Tento trend je možno pozorovat i u nás.

Schéma peletovací linky při výrobě pelet.
Schéma peletovací linky při výrobě pelet.

Výroba dřevních pelet

Na začátku je pilina

Výroba pelet začíná ve skladu pilin. Setkat se můžeme se dvěma druhy: pilinou světlou a pilinou tmavou. Světlá pilina je odkorněná, tmavá naopak obsahuje kůru. Když v peletách není kůra, nedochází ke škvárování v kotli, naopak u hnědé piliny se to stává.

Smrkové piliny pro výrobu pelet
Smrkové piliny pro výrobu pelet

Pilina je před lisováním vysušena na vlhkost 10 až 15 %. Pelety se většinou vyrábějí ze zbytků zpracovaného surového dřeva, které má obsah vody na úrovni 40 až 60 %. Je tedy nutné je kvalitně vysušit. Existují dvě různé druhy sušáren:

  • pásové sušárny
  • bubnové sušárny

Ve větších výrobnách se používají pásové sušárny. Pilina je rozložena v tenké vrstvě na pás, který se pomalu posunuje sušárnou, kde je pilina profukována horkým vzduchem. Rychlost posunu je řízena podle vlhkosti piliny, která se neustále měří na výstupu ze sušárny. Do sušárny je přiváděná pára nebo horká voda, která přes výměníky ohřívá vzduch na teplotu do 120 °C.

Pro malé a střední peletárny se k sušení používají častěji bubnové sušárny. Teplo dodává zpravidla kotel na dřevní štěpku a piliny. Základ samotné sušárny představuje rotující válec (buben), ve kterém je surovina postupně vysušována. Za sušárnou je cyklon sloužící k oddělení piliny od horkého vzduchu.

Peletovací linka v peletárně
Peletovací linka v peletárně

Drcení a vlhčení pelet

Když se pilina vysuší, jde do míchacího zařízení, kde získá stabilní vlhkost, jelikož i v sušárně jsou jisté výkyvy a ani automatizace zde nedokáže udržet konstantní úroveň vlhkosti.

Následně je třeba pilinu rozdrtit. Pelety se totiž vyrábějí z dřevních zbytků různé velikosti (piliny, hobliny, drobná štěpka), a proto je před lisováním nutné surovinu upravit na určitou zrnitost. Při výrobě pelet standardizovaného průměru 6 nebo 8 mm je požadován maximální rozměr zpracovávané dřevní částice 3 až 3,5 mm. Toho lze snadno dosáhnout v kladívkovém drtiči se síty s oky 3,5 mm.

Následuje vlhčení – na první pohled paradoxní postup. Surovina má být nejdříve vysušena a poté opět vlhčena? Ano, při sušení se dřevní hmota zbavuje svojí celkové vlhkosti. Naproti tomu před lisováním je vlhčena pouze povrchově. Dochází tak k jejímu změkčení, a tím je zajištěno lepší spojení při lisování i lepší prostupnost matricí a nižší energetická náročnost při lisování. Pokud jsou do suroviny přidávána organická pojiva, bývá často s vlhčením spojeno promíchávání směsi pilin a např. kukuřičného škrobu nebo krmné mouky.

Lisování pelet

Vrcholem je samotné lisování v protlačovacím matricovém lisu. Můžeme se setkat se dvěma základními typy lisů:

  • deskový lis
  • prstencový lis

Deskové lisy byly u nás v minulosti hojně využívány k výrobě granulovaných krmiv a při výrobě dřevních pelet jsou nejčastěji užívanou technologií pro malé a středně velké peletárny. Základ tvoří pevná horizontálně uložená plochá kruhová matrice, po které se odvalují dvě až čtyři rolny. Ve velkých peletárnách se nejčastěji používají konstrukčně složitější, avšak výkonnější prstencové lisy, kde rotuje samotná matrice. Ta má tvar prstence a je v lisu uložena vertikálně. Rotací matrice je surovina vtlačována pod rolny, které se díky tření otáčejí okolo své osy a zatlačují surovinu do kanálků.

Peletování znamená lisování malých válečků standardizované velikosti.
Peletování znamená lisování malých válečků standardizované velikosti.

Při protlačování se výlisek zahřeje na teplotu okolo 100 °C a je nutné jej ihned zchladit. To se děje nejčastěji v protiproudém chladiči, kde je již hotová peleta zchlazena na teplotu okolo 40 °C a odtud putuje do zásobníku. Zvláště u pelet určených pro maloodběratele je sledovaným parametrem kvality podíl jemných částic v palivu, který by neměl přesahovat 1 % celkového objemu. Proto je mezi chladičem a zásobníkem finálního produktu umístěn ještě separátor. Je to vibrační síto s velikostí ok do 3,5 mm, na kterém je od pelet oddělen odrol, jenž putuje zpět do lisu s ostatními pilinami. Žádný materiál tedy nepřijde na zmar.

Balení pelet do sáčků po 15 kg
Balení pelet do sáčků po 15 kg

Balení pelet do sáčků

Vyrobené pelety je před distribucí nutné bezpečně uskladnit. Teprve podle potřeby jsou pak ze zásobníku odebírány buď k plnění do plastových pytlů o hmotnosti 15 kg, nebo k nafoukání do speciálních cisteren, které pelety rozváží přímo ke konečným odběratelům (podívejte se sem, jak funguje rozvoz volně ložených pelet). Někdy se také pelety plní do textilních big-bagů o hmotnosti 1 tuny pro větší objemy závozů.