← zpět na přehled zpráv

Peletová horečka

Hon za dotacemi na kotle obrátil myšlení řady Čechů směrem k ekologii. Místo po uhlí se začali pídit po peletách, nad nimiž by jinak možná ještě dlouho ohrnovali nos. Obliba pelet rok od roku roste. A to nejen v Česku.

Zužitkují se piliny zbylé při zpracování dřeva na pilách. A vznikne kvalitní palivo, které umožňuje vytápět s komfortem téměř srovnatelným s plynem nebo elektřinou. Navíc je ekologické. Dřevní pelety, v Česku donedávna téměř neznámé, už tu pomalu zdomácněly. Hlavně díky dotacím na výměnu kotlů, z nichž je možné získat až 127 tisíc korun. Podle údajů Klastru Česká peleta už má kotel na drobné válečky lisované z pilin 28 tisíc zdejších domácností. Přibývá peletáren a jejich výroba výrazně překračuje poptávku. Tento druh biomasy je tedy čím dál dostupnější.

Silo ve sklepě

Stát dotuje i kotle na dřevo, které jsou levnější na koupi i provoz. Dřevo však musí vysychat, může mít různou kvalitu a je s ním dost práce. U pelet, hlavně certifikovaných, jsou rozdíly malé a kotel pracuje automaticky. „Sám se zapaluje, sám si přikládá, sám se vypíná a dokonce se umí sám vyčistit,“ popisuje Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta.

Nejjednodušší peletové kotle mají zásobníky na tři dny až na týden. Když vybudujete peletové silo o ploše asi tři krát tři metry, kam se vejde třeba pět tun pelet, vydrží vám to bez ručního přikládání na celý rok. Stačí jednou ročně objednat cisternu.

I odpadu je málo, asi dvacetkrát méně než ze spalování uhlí. „Do malého kontejneru se během provozu shromažďuje popel, který stačí jednou, maximálně dvakrát za rok vynést,“ říká Vladimír Stupavský. Použít ho lze například na hnojení.

Regulace je podobně snadná jako u plynu či elektřiny. „Moderní peletové kotle umožňují dálkovou obsluhu, například spuštění mobilem,“ podotýká Ivana Hlinková z poradenské společnosti Energy Centre České Budějovice. Jen kotle s menším zásobníkem vyžadují doplňování paliva. Musí se pravidelně čistit a kontrolovat komín, jednou za tři roky je nutná kontrola kotle – ta je však potřeba i u plynu.

Pelety v uhlárně

Díky dotacím je častější koupě peletového kotle jako náhrady za staré neekologické vytápění. Lze využít kotlíkové dotace a program Nová zelená úsporám. „Když majitel mění palivo z uhlí na pelety, využije se stávající kotelna. Je výhodné vybudovat silo na foukané pelety – je asi o 10 procent levnější,“ doporučuje Tomáš Krčil z firmy Stora Enso.

Pokud byl v domě sklad na uhlí, není problém vyčlenit prostor. Jen je potřeba mít ve zdi otvor o průměru 100 milimetrů, kam se instaluje hasičská přípojka. „Na dně sila je šnekový dopravník, kterým si kotel přikládá pelety – sám si celý proces řídí. Jiné zvláštní uspořádání není potřeba,“ uvádí Vladimír Stupavský. Hadice z cisterny dosáhnou až 30 metrů. „Na skladovací prostory jsou kladeny určité požadavky, například co se týče požární odolnosti a absence elektroinstalací, místo musí být suché a čisté,“ doplňuje Ivana Hlinková. P

okud místo na silo nemáte, můžete kupovat 15kilogramové pytle a skladovat je třeba v garáži. Dají se pořídit po paletách, cena je většinou 5–8 korun za kilogram. Pro domácí použití se hodí jen dřevní pelety, ty kvalitní bývají světlé. Nejjistější je volit pelety s certifikací ENplus A1, kterých je na českém trhu většina.

Závoz pelet cisternou a plnění sila hadicí

 

Vložky a frézy

Spolu s kotlem se obvykle vyměňuje regulace, rozvody mohou zůstat. „Ideální je zvolit nový kotel podle spočítané tepelné ztráty domu. Zároveň bude pravděpodobně třeba vyvložkovat komín,“ vysvětluje Ivana Hlinková. Úpravu komínu potvrzuje i Tomáš Krčil: „Starý komín byste měli nechat zkontrolovat, zvlášť pokud jste ho nepoužívali. Komíny ve špatném stavu jsou častou příčinou požárů,“ varuje odborník.

Vložka je nutná, protože spaliny z moderních kotlů mají nižší teplotu. Jestliže je otvor komínu málo široký, musí se vyfrézovat. „Frézování i vložkování lze provést shora bez nutnosti zásahu do zdí a je výrazně levnější než stavba nového komína,“ srovnává Tomáš Krčil.

Pokud komín chybí, vybrat můžete zděnou stavebnici. „Případně se dá použít i nerezový typ, který lze snadno uchytit z vnější strany na obvodovou stěnu,“ radí Ivana Hlinková.

Vytápění přes SMS

Kvalitní kotel na pelety stojí 60–120 tisíc korun. Pro srovnání – typ na dřevo či uhlí stojí podle Ivany Hlinkové 20–50 tisíc, plynový kondenzační 25–45 tisíc, elektrický 15 tisíc korun. Komín vyjde na 50 tisíc korun. Při rekonstrukci však hodně pomůže dotace. Kromě kotlů jen na pelety jsou na trhu typy na více paliv. V některých se dá topit i dřevem, uhlím, briketami či štěpkou. „Kotel na dřevo a pelety jsou v podstatě dva spojené kotle, které spolu komunikují. Kotel pozná, když dochází dřevo, pak se přepne na pelety, které nevyžadují obsluhu,“ dává příklad Vladimír Stupavský. Je však nutné počítat s menší účinností a komfortem.

Populární jsou nyní i kamna a krby na pelety. Lidé je volí jako interiérový prvek k občasnému použití pro příjemný pocit nebo jako záložní zdroj. „U domů s nízkou energetickou náročností lze peletová kamna s teplovodním výměníkem využívat i jako hlavní zdroj vytápění nebo i přípravy teplé vody. Zásobník na pelety u takových kamen je ale malý, takže je třeba počítat s častějším doplňováním,“ popisuje Ivana Hlinková.

Kolem takových kamen či krbu se snáze udržuje pořádek. „Lehce se reguluje výkon, takže nedochází k přetopení místností a je možné je využít i k temperování domu,“ upozorňuje Tomáš Krčil. Kamna lze třeba před příjezdem na chalupu zapálit na dálku – stačí poslat SMS. Taková kamna stojí několik tisíc až několik desítek tisíc korun.

 

Češi dohánějí svět

Pelety jsou v Česku na vzestupu, ale ve srovnání s řadou zemí hlavně v západní a severní Evropě je ještě co dohánět. Ročně se u nás spálí asi 100 tisíc tun pelet – proti více než čtyřem milionům tun za rok ve Velké Británii či Itálii je to však jen zlomek. Aspoň podle údajů Evropské rady pro pelety – EPC.

S výrobou je to lepší, i když ne o moc. Vedle evropského lídra Německa s výrobou přes dva miliony tun ročně nebo Švédska s 1,7 milionu tun vypadá českých 365 tisíc tun stále docela málo. I v Lotyšsku a Estonsku se vyrobí přes milion tun pelet, podobně ve Francii a Rakousku. Celkový světový objem produkce je asi 30 milionů tun, z toho třetinu zajišťují země Severní Ameriky – USA a Kanada, přičemž většinu vyvážejí, hlavně do Evropy.

Zatímco však třeba v Německu objem výroby několik let stagnuje a spotřeba se zvyšuje jen pozvolna, český trh už několik let rychle roste. Češi tedy budou na poli peletek zřejmě nadále získávat – a těžit z toho budou i zdejší domácnosti.

ČEŠI A PELETY

* V českých domácnostech je v provozu 28 000 peletových kotlů a kamen.
* Aktuální spotřeba pelet je 100 tisíc tun ročně.
* V Česku je nyní 32 výrobců pelet.
* Loni se v tuzemsku vyrobilo 365 tisíc tun pelet, tedy tisíc tun denně.
* Objem české výroby roste už pátým rokem ve dvojciferných číslech.
* 96 % českých pelet má mezinárodní certifikaci nejvyšší kvality ENplus A1.
* 67 % českých pelet se exportuje.
* Majitele automatických kotlů a kamen propojuje s nejbližšími výrobci a distributory pelet Národní vyhledávač pelet – www.koupitpelety.cz.

Článek vyšel 26.9.2018  v magazínu  Doma DNES.