← zpět na přehled zpráv

Uhlí nikdo nechce a českým těžařům klesají zisky

Za posledních deset let se z uhlí jako hlavního zdroje pro výrobu elektřiny a tepla stalo nechtěné zboží. Nové uhelné zdroje znemožňují postavit jak přísné ekologické limity, tak neochota bank takové projekty financovat. Rostoucí cena emisních povolenek, která se za poslední rok zdvojnásobila, prodražuje jejich provoz. Vlastníci uhelných elektráren a tepláren se také nevyhnou velkým investicím, bez nichž je po roce 2022 nebude možné provozovat. Méně vstřícné prostředí pro podnikání pociťují i čeští dodavatelé černého a hnědého uhlí, jejichž zisky postupně klesají. V Česku navíc padá stále více rozhodnutí o energetických investicích, kde se uhlí nahrazuje biomasou, plynem nebo energetickým využitím odpadu, což do budoucna snižuje poptávku po uhlí.

“O přechodu na jiná paliva uvažují i majitelé zdrojů, kteří mají výhodné a dlouhodobé kontrakty,” potvrdil Jiří Gavor, jednatel ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.

S uhlím třeba úplně skončí mladoboleslavská automobilka Škoda Auto. “Ke stoprocentnímu přechodu na biomasu dojde kolem roku 2025,” řekl Jaromír Vorel, jednatel společnosti Ško­-Energo. Ta zajišťuje energie pro všechny tři výrobní závody koncernu v Česku a dodává teplo pro město Mladá Boleslav. Dosud Ško­-Energo kombinuje pelety s hnědým uhlím, které tvoří 70 procent paliva.

Podle Martina Hájka z Teplárenského sdružení ČR je trend přechodu od uhlí vidět nyní také u středně velkých tepláren o velikosti do 200 megawattů, které mají posunuté přechodné období pro splnění ekologických limitů. Příkladem jsou investice v teplárnách koncernu Veolia v Karviné a Přerově, každá asi za miliardu korun.

Těžba černého uhlí padá

Úplně povzbudivé nejsou pro jejich majitele loňské výsledky těžebních firem. Nejvíce viditelné je to u jediného těžaře černého uhlí OKD, který přes podnik Prisko kontroluje stát. Těžební firmě meziročně poklesl čistý zisk o více než dvě miliardy na 1,3 miliardy korun. Snížila se i těžba, celkem o milion tun. V loňských výsledcích se navíc ještě neprojevila nehoda, při níž v prosinci zahynulo 13 horníků. Pravidelná zpráva ministerstva průmyslu a obchodu už ale uvádí, že těžba černého uhlí v Česku v první polovině roku 2019 výrazně poklesla. Týká se to hlavně energetického uhlí, kterého se meziročně vydobylo o 551 tisíc tun méně, což je více než polovina. Relativně stabilní zůstala produkce koksárenského uhlí, které využívají hutní podniky na Ostravsku.

V případě OKD platí, že těžba černého uhlí na Karvinsku skončí po roce 2024. Spíše méně pravděpodobné je, že těžba v nejziskovějším Dole ČSM skončí v pozdějším termínu 2030. Datum ukončení těžby navrhne management OKD státu letos na podzim.

Kdy skončí těžba hnědého uhlí

Jiná je situace hnědouhelných firem ze severu Čech. Tady o termínu ukončení těžby rozhodne komise, jejíž vznik oznámil ministr životního prostředí Richard Brabec. “První zasedání proběhne do konce srpna,” uvedla mluvčí Petra Roubíčková. V Německu podobná komise rozhodla, že se uhlí přestane využívat koncem roku 2038.

Hnědého uhlí se v Česku loni vytěžilo přes 39 milionů tun. Více než polovina připadla na Severočeské doly, které vlastní ČEZ. Jeho doly mohou na základě rozhodnutí vlády z roku 2015 prolomit v oblasti lomu Bílina těžební limity. Firmě ale také po roce 2020 klesne odbyt uhlí, protože ČEZ odstaví několik uhelných bloků v Prunéřově a Mělníce, které ročně spálí čtyři miliony tun uhlí.

Provozování vlastní elektrárny je pro ekonomičnost hnědouhelných dolů klíčové. Ukazují to výsledky firem Severní energetická a Vršanská uhelná, patřících do skupiny Sev.en Energy podnikatele Pavla Tykače. Obě měly loni dohromady ztrátu 456 milionů. Na elektrárnu Chvaletice, jež také patří Tykačovi a jde do ní uhlí z jeho dolů, však připadl zisk 713 milionů. Proto je pro Tykače zásadní, jak dopadne uhelný obchod roku, jímž je dříve dojednaný prodej elektrárny Počerady z rukou ČEZ, která je hned vedle vršanského lomu. Tykač také letos koupil teplárny ve Zlíně a v Kladně.

Výrazný pokles zisku – z 527 na 252 milionů – měla loni nejmenší tuzemská těžební firma Sokolovská uhelná. Ta dodává uhlí hlavně pro svoje elektrárny Vřesová a Tisová. Především druhá elektrárna by potřebovala pro budoucí provoz výrazné modernizační investice, jinak nesplní požadované ekologické limity.

Článek vyšel na iHNed.cz (24. 7. 2019), autorem je Petr Zenkner.